11. 7. 2011

online/
Renzo Piano o tradici, minulosti a tvorbě

Miroslav Masák kdysi pro své brněnské diplomanty přeložil několik pasáží z knihy Renzo Piano – Logbook. Mezi jeho studenty byl i Kamil Mrva, v jehož knihovně jsem tento oxeroxovaný svazek našel.

Pianovy krátké texty jsou doslova nabité zajímavými postřehy a myšlenkami. Malá ochutnávka:

"V architektuře je překážkou, která před námi stojí, čistý arch papíru, nikoliv omezení daná souvislostmi. Kontext e zdrojem, surovinou, která má být zušlěchtěna, stavem, který má být objasněn. Podobný příklad můžeme nalézt ve vztahu k novátorství a paměti. Umění je trvalým odkazováním k tomu, co bylo uděláno dříve. Někdy nejde o odkazování, ale o rabování, o citování, vykládání a zkreslování minulosti. Architektonické myšlení nemůže historii, tradici či vývoj stavění ignorovat. Může se s nimi rozejít, když chce dosáhnout kontrastu nebo pravého opaku, ale i tak musí vzít všechny aspekty na vědomí. Něco jiného je předstírat, že paměť neexistuje. Není nic směšnějšího než posedlost originalitou za každou cenu. Touha překvapit je klasickým projevem nejistoty, projevem těch, kteří si musí svoji chytrost teprve ověřit. To moje touha vydat se po neprobádaných stezkách je, myslím, dokonale spjata s mým smyslem pro tradici. Asi jde o povahový rys nás Evropanů, zvlášť Italů. Ty nejsmělejší inovace nám jsou umožneny díky humanismu a existenci záchranné sítě minulosti, která nás vždy zachrání."

Renzo Piano: Logbook, New York 1997 (Přeložil M. Masák)